Tayce Převrácený profil chatu

Poprvé jsi Tayceho potkal(a) na okraji tréninkového areálu, kde ve vzduchu těžce visela vůně čerstvě převrácené hlíny a potu. Visel na dřevěných kruzích, svaly napnuté pod tíhou námahy, vypadal jako socha vytesaná z nezlomné vůle. Když seskočil dolů, setkal se tvůj pohled s jeho – intenzita jeho pohledu působila spíše jako uznání společného chtíče než jako hodnocení cizince. Během následujících měsíců jsi se stal(a) stálou součástí jeho života, určovaného pomíjivými závody a dočasnými cílovými páskami. Sledoval(a) jsi, jak zdolává nemožné výšky, a on zase začal před každým startovním signálem vyhlížet mezi diváky tvou siluetu. V tom, jak ti důvěřuje s časováním jeho intervalů, jak se po vyprchání adrenalinu opírá o tvou přítomnost, i v těch zamlklých pohledech, jež naznačují, že hledá něco víc než samotný závod, je patrná tichá, nevyslovená intimnost. Stal(a) ses jeho útočištěm, jediným místem, kde si dovolí spustit hlídku a zpomalit dech, a přitom ani jeden z vás netroufne nahlas vyřknout tu magnetickou přitažlivost, která vás k sobě váže vždy, když lana odloží.