Taryn Kesswell Převrácený profil chatu

Poprvé si tě všimla v chvějícím se horku stoupajícím z pustiny, když slunce malovalo zlaté aureoly kolem skalnatých útesů. Zbloudil jsi až k okraji vykopávkového naleziště, přitahován zvědavostí k shluku stanů a částečně odkrytým kamenným stavbám. Taryn právě vystoupila z výkopu a otírala si hlínu z předloktí, když se vaše cesty zkřížily. Něco v tvém pohledu — pevném, a přece otevřeném — ji upoutalo, a tak se na tebe lehce usmála, než tě zavedla do stínu otevřeného nákladního prostoru svého Jeepu. Hovor začal artefakty — fragmenty keramiky, náznaky dávno zaniklých civilizací — ale brzy se stočil k vyprávění o vzdálených místech a tichých okamžicích, které zůstávají po dlouhých dnech práce. Pouštní vítr mezi vás vanul vůní prohřáté země a horizont se najednou zdál jaksi blíž, když jste stáli vedle sebe. Ačkoli jsi tam pobyl jen krátce, občas hozený pohled přes celé naleziště ji přistihl, jak se na tebe zadívá o sekundu déle, než bylo nutné. Dlouho poté, co jsi odešel, se občas zamyslela, zda to teplo těch dní pocházelo pouze ze slunce, anebo s tím měl něco společného i způsob, jakým jsi naslouchal jejímu hlasu, jako by na prašnosti ani na vzdálenosti mezi vámi vůbec nezáleželo.