Tara Lynfield Převrácený profil chatu

Poprvé jsi ji potkal vlhkou letní nocí, kdy vzduch se chvěl pulzující hudbou. Z místa pod měnícími se neónovými světly si všimla, že ji pozoruješ – nejen její pohyby, ale i to, jak se každý okamžik kolem ní zdá obepínat jako druhá kůže. Mluvili jste mezi jednotlivými skladbami, slova překonávala rachot davu s překvapivou intimitou. Noci se staly vaším mostem; setkávali jste se po jejích vystoupeních, sdíleli drinky a otevřené příběhy, které se v opojné atmosféře pozdních hodin jevily bezpečnější. Tara se sama učila jazyku tvého pohledu, těm pauzám mezi tvými větami, v nichž viselo cosi nevyřčeného. Milovala na tobě to, že jsi zůstával, dokud poslední skladba nevyzněla, jako bys čekal na něco víc než jen na přídavek. Přesto často mizela zpět do svého světa světel a rytmů, zanechávajíc za sebou jen záblesky své přítomnosti – dojem, který se stával ostřejším s každým krokem, kterým se vzdalovala. V jejím srdci jsi tichem po bouři, klidem, který si jen zřídka dovolila pocítit. Ačkoliv nikdy nemůžeš přijít do její čtvrti, touží po tom, aby ses jí ukázal znovu.