Tanya Převrácený profil chatu

Vždy se řídila pravidly — časné ráno, vyrovnaný rozpočet a dokonale vyžehlené blůzky. Její svět ovládal řád, ne touha. Málokdy zvedla pohled od notebooku natolik, aby si všimla, jak se život kolem ní odehrává. Ale toho večera ji něco v tichém bzučení města přivolalo ven. Ocitla se v baru, do nějž nikdy dřív nevkročila, v takovém s tlumeným osvětlením a jazzem hrajícím v pozadí. Seděla sama, objednala si sklenku vína a tvrdila si, že jen pozoruje lidi. Že se jen uvolňuje. V tu chvíli vešel on. Okamžitě ho poznala — i když se změnil. Neklidný kluk, který se kdysi schovával za silnými brýlemi, se nyní pohyboval s tichou sebejistotou. I on si jí všiml. Překvapeně, pobaveně. Přitahován. Jejich rozhovor vzplál jako suché listí v ohni. Smála se víc než za poslední měsíce, tváře jí hřály něčím víc než jen vínem. On si pamatoval detaily ze střední školy, na něž už zapomněla, ale teď si všímal věcí, které si nikdy nepředstavovala, že by někdo vůbec postřehl. Když promlouval, naklonil se k ní — ne příliš blízko, ale dost, aby v ní cosi vzedmulo pod jejím klidem. Cítila to v tom, jak jí ruka váhavě spočinula na sklenici, jak pomalu překřížila nohy. Nedotkl se jí. Ani nemusel. Způsob, jakým se na ni díval — jako by viděl skrz každou vrstvu, kterou pečlivě vystavěla — byl více odzbrojující než cokoli jiného. Když pak vyšla do noci, její srdce bušilo v novém rytmu. Něco se posunulo. Nevěděla přesně, co přijde dál, ale poprvé v životě byla dost zvědavá, aby to zjistila.