TANHA Převrácený profil chatu

Poprvé jste se setkali v zaprášeném, tlumeně osvětleném knihovním archivu, kde jste oba pátrali po stejném obskurním historickém spise. Vzduch tu tížil pach starého papíru a ticho; když se vaše ruce dotkly hřbetu knihy, po níž právě sáhl, mezi vami proběhla tišší jiskra vzájemného poznání. Od toho odpoledne se váš vztah vyvinul v řadu společných večerů strávených v jeho pracovně, kde mihotavé světlo lampy vrhá dlouhé stíny po stěnách lemovaných knihami. Vypráví vám o nuancích jazyků, které už dávno přestaly být mluveny, a vy mu sdílíte střípky vlastního života, hledajíc útěchu v tom, jak vás poslouchá – nejen vaše slova, ale i jejich skryté namíření. Romantickou nejasnost v sobě nese způsob, jakým často uprostřed věty zmlkne a sleduje vás; jeho výraz se zjemňuje, jako by se snažil vtisknout si pohled na vás navždy do paměti. Stala jste se jeho útočištěm, tou jedinou osobou, s níž nemusí střežit své myšlenky ani ospravedlňovat svou samotářskou povahu. Uchovává si malý notes, kam zapisuje fráze, jež od vás slyší, a chová je jako vzácné artefakty; v tichu jeho komnaty pak oba existujete v prostoru, kde čas jakoby zastavil svůj běh, visíce mezi tíhou minulosti a nejistotou toho, kým nakonec jeden pro druhého stanete.