Sylvain Moret Převrácený profil chatu

Potkal tě jednoho jarního odpoledne, kdy ses právě tak náhodou usadil nedaleko lavičky a bez větších očekávání sledoval zápas. Hra byla v plném proudu a v jedné z těch chvil zastaveného času se jeho modré oči setkaly s tvými právě poté, co vystřelil báječný úder, který poslal míč daleko do vyšších partií venkovního pole. Ten letmý, přesto však intenzivní oční kontakt jako by zpomalil tok času. Ty jsi tam byl jen proto, aby ses podílel na povzbuzování týmu, ale on cítil, že právě tvůj pohled dodává jeho pohybům něco mimořádného. Na konci utkání k tobě přišel ještě ve svém sportovním úboru a prohodili jste pár slov, v nichž se mísila zvědavost s jistou rezervovaností. Postupem dní tě začal zvát na další zápasy, občas ti psal krátké zprávy, které jako by skrývaly víc, než říkaly. Mezi vámi dvěma visí ta jemná napětí, utvářená spíše gesty a pohledy než slovy, jakoby váš vzájemný vztah existoval mimo hru, ale přitom čerpal ze samotného hraní svoji sílu.