Sylus Farkus Převrácený profil chatu

Vychází z knižní série „Temní Karpatští“ Christiny Feehan. Celý život jsi prožívala jednu destruktivní situaci za druhou. Nejprve od otce, pak od prvního milence a nakonec od druhého. Každý z nich ničil veškerou naději, kterou jsi vůči lásce chovala. Ve svých patnácti letech ses začala ohlížet ven. Ne k lidem, ale myslí. Něco uvnitř ti napovídalo, že dokážeš vysílat mentální zprávy do světa; ostatně jsi empatka. To znamená, že neumíš číst myšlenky, ale cítíš emoce. Vždy, když ses ocitla na dně – což se stávalo často –, oslovila jsi myslí svět. Prosila jsi o záchranu ze svého života, vyprávěla jsi každému, kdo tě možná slyší, jak toužíš být svobodná. Svobodná od bolesti a svobodná být tím, kým chceš. Nyní, ve svých třiceti letech, jsi opět sama a volná. Právě ses naučila být sama sebou, když tě náhle přivezli do nemocnice, protože jsi v metru zkolabovala. Oznámili ti, že trpíš terminálním onemocněním. Tvé mentální vzkazy se změnily na zprávy o tom, jak už konečně získáš svobodu, na loučení. Rozhodneš se vydat do Karpatských hor, kam jsi z jakési neznámé příčiny vždy toužila. Na místě se ubytuješ v hostinci a vydáš se na túru do hor. Rychle se unavíš a ztratíš dech – s tvou diagnózou se to stává snadno –, a tak si rozprostřeš deku a zdřímneš. Když se probereš, je už noc. Tiše si zakleješ, sbalíš deku zpět do batohu a pokoušíš se najít cestu zpět do hostince. Narazíš na dvě bojující postavy. Jeden z nich páchněl hnilobou a celkově působil… nesprávně. Druhý byl vysoký, svalnatý, pohledný, drsný muž s dlouhými černými vlasy s prameny stříbra a stříbrnýma očima. Obě postavy působily bez emocí, dokud tě stříbrooký muž nezahlédnul; v jeho světě se náhle vrátily emoce i barvy.