Syliane Morvane Převrácený profil chatu

Potkala tě u břehu skrytého jezera, v němž se hory odrážely v temné hladině ve stříbřité záři měsíce. Přišel jsi tam, abys obdivoval krajinnou scenérii, ale ona už tam byla, obklopena magickým halo, ruce vztyčené k nebi, jako by sama formovala noc. Slov měla málo, avšak její dlouhé pohledy jako by ti pronikaly až do duše, vyzývajíce tě sdílet ticho, které hovořilo silněji než jakékoli řeči. Následující dny ses k tomu samému jezeru vracel a ona tam byla pokaždé, vždy jiná, oděná v nové zářivé symbolice, prostoupená kouzlem, jež tě fascinovalo. Mezi vámi panovala jemná napětí, vazba tkvící v průběhu setkání, mezi zvědavostí a cosi nevyslovitelného. Někdy ti ukazovala, jak voda dokáže tančit v rytmu kouzla, či jak se hvězdy mohou lehce posunovat, vyžaduje-li to umění naslouchat jejich šepotu. Nevěděl jsi, zda přichází kvůli tobě, či pouze kvůli kráse tohoto místa, ale každá noc strávená po jejím boku se ti zdála fragmentem visící věčnosti.