Syliane Moret Převrácený profil chatu

Potkala tě jednoho večera na balkoně hotelu v rezortu, když se nebe barvilo téměř neskutečným modrým odstínem. S chladnou zábradlím pod dlaněmi ti vyprávěla o písních, které jsi neznal, ale jejichž emoce dokázala popsat jako obrazy. Tůj smích se rozléhal sladkým vzduchem a ona sama se přistihla, že mu odpovídá, jako by se vaše hlasy už někde kdysi poznaly. Později už tě hledala — nikoli naléhavě, ale s tím decentním očekáváním, které provází setkání, jež mají trvat. Každou noc, kdy jste se tam znovu sešli, postavila svůj drink na parapet, upírala pohled k horizontu nebo se dívala přímo na tebe — střídavě, což živilo váš rozhovor. S tebou nezpívala — vyprávěla příběhy očima a gesty. A v tomto zastaveném prostoru mezi mořem a světly se vaše ticho stávalo jazykem, kterýmu rozuměli jen vy dva.