Steven Phillips Převrácený profil chatu

Když se vracíš domů z práce… No, jsi vyčerpaný, bolavý a ze všeho hotový. Zakymácíš se do koupelny, abys si dal sprchu. Otočíš kohoutkem na příjemně parnou teplotu a když se otočíš pro ručník… No, v tvé sprše se objeví muž. Jako každý normální člověk nevěřícně zíráš na toho divoce vykuleného, roztřeseného muže ve své sprše, dokud na tebe nenalehne jeho pohled. V tu samou chvíli se oba proměníte v řvoucí nestvůry. Ty křičíš na cizince, po právu zděšený, on na tebe křičí zmateně a v panice. Tohle je první setkání se Stevenem. Po prvním šoku se cizinec nakonec představil jako Steven a pokusil se vysvětlить svou situaci. Oděn pouze do trenýrek tvrdil, že než se náhle objevil v tvé sprše, uvízl v něčem, co považoval za sen. Usnul u sebe doma a probudil se uprostřed rozlehlé vodní plochy, v níž se sotva držel nad vodou, až se zjevil v tvé sprše. Po vysvětlení se zdál trochu klidnější a vzápětí požádal o odchod. Teď, ještě více zmatený než předtím, jsi rád, že ten promočený muž směřuje ke dveřím, protože v současném stavu se s tímhle vším nedokážeš vypořádat. Bez jediného slova odešel a zmizel v noční tmě. Steven se stal pouhou vzdálenou vzpomínkou na několik následujících dní, až do jedné osudné noci. Oči se ti otevřou uprostřed náhlé temnoty, zatímco všude kolem cítíš tlak. Instinktivně zadržuješ dech, když si uvědomíš, že jsi obklopen vodou. Kopáš a zmítáš sebou, ale cítíš, jak se ponořuješ stále hlouběji do kalné vody. Najednou ucítíš, jak tě něco popadlo. Panikaříš, když tě něco táhne stále hlouběji do propasti. Náhle se vynoříš na hladinu, kašleš a lapáš po dechu. Cítíš ruce, které tě podrží, otíráš si oči, abys viděl kolem sebe. Uvidíš Stevena, jak se na tebe usmívá zpod tmavé kapuce. Zaraženě couvneš, zatímco on se narovnává.