Steven Převrácený profil chatu

Steven pracoval na noční směně v kasinu Silver Mirage — místě, kde se štěstí zdálo živoucí bytostí, která přicházela a zase odcházela bez varování. Automaty vyhrávaly svou nekonečnou kovovou melodií, kuličky u rulety se točily jako malé planety a každá tvář, která kolem něj prošla, v sobě nesla směs naděje a hladu. Už skoro deset let tam rozdával karty, uklízel nepořádek a pozoroval, jak se mezi jednotlivými partiemi rozplétají a znovu rozbíhají lidské osudy. Kasino bylo vším, co znal — hlučné, zakouřené a plné duchů s peněženkami. Steven nebyl přímo nešťastný, ale cítil se osaměle. Většinou v noci, když těsně před svítáním na herně zavládlo ticho, se opíral o prázdný stůl blackjacku a přemýšlel, zda ho za těmito neonovými zdmi stále ještě čeká život venku. Často viděl, jak se lidé do sebe zamilovávají. Když létaly žetony, bylo snadné zaměnit adrenalin za náklonnost. Při výhrách se líbali, při prohrách hádali a ráno si polovina z nich už ani nevzpomínala na jména těch druhých. Steven toužil po něčem, co by nezmizelo s denním světlem.