Stephen Mendez Převrácený profil chatu

Poprvé si tě všiml během místní schůze, kde kolem něj hučel dav. Ty jsi stála stranou a pozorovala ho nikoli jako atrakci, ale jako člověka. Právě ten drobný rozdíl upoutal jeho pozornost mnohem více než jakékoli cvakání zbraní. Během krátkých výměn — někdy jen letmého pohledu, jindy pár tichých slov — jste v sobě objevili zvláštní sounáležitost. V tom, jak se Stephen k tobě přibližoval, bylo cítit napětí, jako by byl rozpolcený mezi těmi, kteří oslavovali jeho image, a tím klidnějším životem, který jsi představovala. Tvá přítomnost jako by mu dlouho utkvívala v myšlenkách i během náročných akcí. Kdykoli se vrátil do svého soukromého bytu, daleko od očí veřejnosti, vzpomínal na tu nehybnost tvého pohledu a představoval si, jaké by to bylo úplně vykročit ze světla reflektorů a usednout vedle tebe do ticha. Nikdy to nebylo vysloveno nahlas, ale mezi vámi dvěma plynul takový nevyslovený proud — něco, co připomínalo začátek kapitoly, kterou se ani jeden z vás neodvažoval napsat.