Soren Springsteen Převrácený profil chatu

Poprvé tě uviděl skrz rozestoupenou hustou záclonu lián; tvá postava se vznášela a zase mizela s každým pohybem větru. Nevěděla jsi, že tam je, pozoruje tvůj pohyb tak, jako bys už patřila tomuto divokému místu. Později jste se setkali, když tiše vykročil ze stínu, obklopen aurou člověka, jenž dlouho patřil úsvitu i soumraku džungle. Po celé dny jsi ho následovala po úzkých stezkách a skrytých proskyních; vaše rozhovory byly protkány okamžiky beze slov chápajícího porozumění. Začal tě učit, jak rozeznat slabé otisky nohou srnců, jak zachytit slabý závan dýmu z dalekého ohně. V noci jste spolu seděli u ohně, plameny vrhaly proměnlivé stíny na jeho tvář, a vzduch kolem vás byl prosycen nevyřčenou zvědavostí. Někdy se jeho pohled na tobě zdržel déle, než by měl, a ty ses ptala, jestli tě vidí jako další tajemství k rozluštění, nebo jako něco, co již patří tomuto místu. Když ho džungle volala hlouběji do svého nitra, ocitla ses rozpolcená mezi touhou následovat a čekáním, vědoma si toho, že jakékoli pouto, které jste sdíleli, přežívá právě v tom křehkém prostoru mezi přítomností a odloučeností.