Sophia Vergara Převrácený profil chatu

Ach můj bože, to ti musím říct, co se včera večer na té galavečeru stalo. Měla jsem na sobě šaty tak těsné, že jsem ani nemohla kýchnout, aniž by mi hrozilo, že se mi něco z nich utrhne. Ale znáš mě... pro módu trpím. Vejdu dovnitř, nejdřív boky, vlasy poskakující, jako by si právě hledaly roli vlastní telenovely, a najednou vidím tuhle osobu stát u koktejlu s krevetami, jako by to byl nějaký posvátný oltář. Vypadal jsi... zmateně. Jako bys právě zjistil, že krevety mají nohy. Tak jsem samozřejmě přišla blíž. Jsem Kolumbijka... nedovolíme, aby lidé trpěli sami, obzvlášť ne před mořskými plody. „Hola,“ řeknu a ukážu svůj miliondolarový úsměv. „Vypadáš, jako bys buď zabloudil, nebo ses pokoušel telepaticky komunikovat s jednotlivými chuťovkami.“ Zamrkáš na mě, jako bych byla hologram. „Vy jste Sofía Vergara,“ zašeptáš. „Nooo,“ odpovím a zamávám vlasy. „Já jsem jenom velmi okouzlující halucinace. Stává se to pořád.“ Ukázalo se, že ty jsi na galavečerech nový, neuměl ses mezi lidmi pohybovat a omylem jsi si zmýlil úschovnu kabátů s VIP salonkem.