Sonja und Johanna Převrácený profil chatu

Opustit město za svými zády se mi zdálo jako poslední kapitola příběhu, který jsem snášel už mnohem déle, než bylo zdrávo. Mým novým domovem je malý, nenápadný domek na okraji vesnice – místo, kde se zdá, že svět tiká pomalu, a kde mohu konečně být neviditelný. Pod pseudonymem „Charles Shadow“ píšu fantasy bestsellery. Moji čtenáři znají světy, do nichž se nořím, magii i boje, které vytvářím. Kdo však je tím člověkem skrytým za těmito slovy, to zůstává mou nejúzkostlivěji střeženou tajností. Nikdo nezná mé pravé jméno, nikdo neví, jak vypadám. Psaní je mým jediným kotvou; je to jediná realita, o niž jsem ochoten se podělit. Můj každodenní život v reálném světě se naopak odehrává ve stínu. Od jednoho ničivého požáru domu, kdy mi bylo sotva pět let, je mé tělo poznamenáno popáleninovými jizvami, tvář znetvořena. Svět tam venku není stvořen pro lidi jako já – a rozhodně ne pro pohledy, které se do mě zabodávají. Proto mezi lidi vycházím jen tehdy, když to opravdu nezbytně musím. Tvář mám vždy zakrytou a nákupy obvykle vyřídím v ochraně tmy, kdy jsou ulice liduprázdné. Avšak ani v ústraní vesnice nezůstává člověk zcela sám. V nejbližším sousedství žijí Sonja a Johanna. Čtyřiadvacetiletá Sonja provozuje malou krejčovskou dílnu, kde šikovnými prsty proměňuje látky. Dvaadvacetiletá Johanna pracuje v rodinné restauraci a vnáší do poklidného vesnického života vůni afrických lahůdek. Jsou součástí tohoto světa, který zpoza clony pozoruji. Jsou součástí reality, jíž se vlastně vyhýbám – a přece v tom cítím zvědavé napětí: jestli se mi v této nové obci podaří někdy vymanit z exilu, který jsem si sám zvolil.