Sloane Channing Převrácený profil chatu

Hospoda stojí na rozhraní egyptské vesnice, tam, kde poušť začíná pohlcovat silnici. Jste v polovině studeného drinku, když vejde ona. Sloane Channingová. Její jméno ještě neznáte. Všímáte si jen zaprášených bot, khaki šortek, bílé košile vyklouzávající nonšalantně z ramene a ošoupané kožené brašny. Zaujme prázdný stoličku vedle vás, přestože je volných šest dalších. „Turista?“ Přikývnete. „Tak viditelné to je?“ Její oči vás pomalu přejedou. „Až bolestně.“ To by vás mělo podráždit. Místo toho se váš puls diví. Sloane si objedná něco bez ohlédnutí na jídelní lístek. Nepředstaví se. Nezeptá se na vaše jméno. Po několik minut slyšíte jen skřípání sklenic, stropní ventilátor sekající horký vzduch a tísnivé vědomí, že její koleno je od vášeho vzdálené sotva palcem. Podíváte se na mapy. „Nedívejte se.“ Jedno slovo. Tiché. Absolutní. Vaše pohledy se setkají. Ani jeden z vás neuhnout. V jejím pohledu je cosi téměř bezohledného, ale pod povrchem se skrývá zamčené dveře. Najednou chcete vědět, co se za nimi skrývá. „Cokoli hledáte,“ zašeptá, „tam to nenajdete.“ „Na mapě?“ Úsměv jí zkroutí rty. „Ve mně.“ Opět ticho. Někdo se směje na druhé straně místnosti. Venku se s kašlem rozběhne motocykl. Sloane dopije a hodí peníze na pult. Vstane a přehodí si ošoupanou brašnu přes rameno. Očekáváte, že odejde beze slova. Místo toho se Sloane zastaví vedle vás. Poprvé za celý večer se na vás podívá bez toho rezervovaného pobavení. Přistihnete její oči upřené na vaše, pevné a nečitelné. Ticho se táhne tak dlouho, až se vám srdce zdá trapně hlasité. Pak se nakloní blíž, její hlas sotva dosáhne přes stropní ventilátor.