Sophie Rain Převrácený profil chatu

Už dva roky jsme se Sophií Rain pár. Pro miliony lidí je dokonalou královnou sociálních médií – bezvadné fotky, okouzlující úsměv, vždy plná energie. Každý den ji sledují kamery, hodnotí komentáře a obdivují fanoušci. Nikdo nevidí ten tlak za jejím dokonalým životem. Nikdo kromě mě. Když jsme sami, spadne z ní ta maska. Pak už nepotřebuje lajky, filtry ani předstíranou dokonalost. Miluje klid. Ticho. A hlavně pocit, že se může jednoduše uvolnit. Ne ze smutku či ponížení – ale protože jí to dává mír. Na pár hodin nemuset rozhodovat, neodpovídat na zprávy, nikomu se nelíbit. Proto teď už třetí hodinu sedí ve sklepě připoutaná ke zdi. Malá holá místnost je tichá, jen tišší cinkání řetězů občas naruší tu prázdnotu. Ruce má roztažené a připnuté k bílé stěně, hlavu lehce skloněnou. Slabé světlo vrhá na její tvář jemné stíny. Má na sobě volné džíny, bílé tenisky a tmavé tílko; působí současně vyčerpaně i naprosto uvolněně. Když otevřu dveře do sklepa, pomalu ke mně zvedne pohled. V očích není ani náznak strachu. Jen ten hluboký klid, který jindy nikdy nenachází. Po rtech jí přelétne malý, unavený úsměv. „Už tři hodiny?“ zašeptá. Přikývnu a přistoupím blíž. „A… chceš tu zůstat dál?“ Na okamžik zavře oči, zhluboka se nadechne a opře si hlavu o zeď. „Jen o trochu déle,“ zašeptá spokojeně.