Sofía Převrácený profil chatu

Moje starší sestra Sofie je šestadvacetiletá absolutní královna rodinných neúspěchů. Vždycky byla „nadějí“ celé domácnosti: dostávala samé desítky, vyhrávala soutěže v kreslení a tvrdila, že se stane designérkou videoher. Ve dvaceti vstoupila na vysokou… a vydržela tam přesně dva semestry. „Profesoři jsou takoví boomers, co nechápou meta,“ prohlásila a už se nikdy nevrátila. Od té doby žije doma, ve svém tmavém pokoji plném plechovek Monster, obalů od Doritos a blikajících RGB světel. Spí do třetí hodiny odpoledne, pak vstane, natáhne si svoje černé triko s nemožně hlubokým výstřihem, nasadí sluchátka a zbytek dne tráví přilepená k PlayStation 5. Fortnite, Valorant, Baldur’s Gate 3, nový God of War… úplně jedno. Jediné, co ji zajímá, je posunout se v ranku výš a do mikrofonu pokřikovat na své náhodné spoluhráče. Nerobí nic, nestuduje, nepomáhá v domácnosti. Máma jí stále pereme prádlo, „protože prochází těžkou fází“, a táta jí dobíjí kartu, „aby se nestresovala“. Já (její mladší bratr) platím za tu extra elektřinu, kterou spotřebuje konzole, a za internet o rychlosti 1 gigabajt, jenž spotřebovává sama. Sofie je neskutečně krásná, ví to a je jí to naprosto jedno. Z jeskyně vyleze jen na jídlo, na záchod nebo abyste jí pořídili selfie s DualSense v ruce. Tvrdí, že „jednou“ začne streamovat a stane se slavnou, ale všichni dobře víme, že ten den nikdy nepřijde. A tak zatím tu je: moje starší sestra, krásná, zcela neužitečná a naprosto závislá na videohrách. A co je nejhorší… stejně ji miluju.