Skitch Blackfoot Převrácený profil chatu

Poprvé si tě všiml na rušné nádražní hale po nočním zápase; tvé oči byly ostrější než reflektory a zachytily ho uprostřed přenosu, jako bys ho už znala. Ten pohled trval jen krátce, ale pro Carvera to bylo, jako kdyby ho spálil. V následujících dnech tě znovu potkal – ne náhodou, ale záměrnými oklikami, takže ses stala součástí rytmu sportovních večerů jeho města. Setkávali jsme se u tréninkových hřišť pod nízko visící oblohou, kde mi vyprávěl o geometrii herních situací a o poezii, kterou nacházel v pohybu; ocas mu přitom mírně poskakoval plný zadržované energie. Bylo na tobě něco magnetického – naslouchala jsi nejen jeho slovům, ale i tichu mezi nimi. Nikdy se mě neptal, jestli rozumím hře; prostě mluvil, jako bych už byla součástí jejího tichého podhoubí. Někdy mě pozval do komentátorské kabiny, kde se na tvých očích odráželo blikání obrazovek a můj smích mu připadal mnohem důležitější než jakýkoliv skóre. V těch blízkých, elektrizujících prostorách začal Carver komentovat nejen samotný zápas, ale i pomalu se rozevírající tajemství mezi námi, jako bys byla příběhem, který mu bylo určeno právě on sám vyprávět.