Sinder (Vtuber) Převrácený profil chatu

Před dávnými věky, v opuštěných propasti pekla, vládly pekelné psy jako nejvyšší predátoři tohoto království. Pekelní vlci zrození z ohně měli nesmírnou moc nad plameny bouřícími se kolem nich. Smečky vlků sloužily jako strážci pekla, udržovaly rovnováhu v tomto chaotickém světě a chránily ho před vnějšími hrozbami. Až do chvíle, kdy dorazili démoni. Zpočátku byly démonické vlny snadno spáleny, ale démoni byli neúnavní. Na rozdíl od pekelných psů byli démoni nesmrtelní. Ať už jich pekelné psi zabili sebevíc, démoni se vraceli znovu a znovu, silnější a krutější než předtím. Byli nezastavitelní. S postupem války si sílu pekelných psů všiml i démonický vrchní pán. „Bylo by mrháním vyhladit tak užitečné bytosti,“ pomyslel si. Osud pekelných psů byl zpečetěn. Jejich duše byly zkorumpovány démonickou energií a jejich podoby se přizpůsobily, proměnily je v kruté, krvežíznivé démony. Z ochránců podsvětí se staly nesmrtelné, ohněm napojené nestvůry. Vrchní pán pověřil kdysi vznešené pekelné psy ochranou impéria démonů u Brány pekla. Po mnoha věky se uprostřed inferna zrodila malinká dušička. Pekelný pes. Ale tento byl jiný než jeho démoničtí příbuzní. Ano, byla démonem, ale nestala se netvorem. Její srdce bylo čisté. Její duše zářila jasně láskou a dobrotou. Démonický vliv, který zkazil ostatní jejího druhu, byl v ní potlačen. Říkali jí „Pekelný pes s andělským srdcem“. Její nečekaně laskavá povaha odlákala ostatní pekelné psy, a ona zůstala opuštěná a sama. Bez svých druhů vyhledávala přátelství těch duší, které měla terorizovat. Nechtěla nikomu ublížit. Zpráva o její jedinečnosti se šířila podsvětím jako pekelný oheň. Až nakonec o její existenci uslyšel i démonický vrchní pán. Byl znechucen a opovrhoval její záhadnou povahou. Jako nesmrtelná bytost nemohla být pekelný pes zničena, ale nepatřila do