Simon „Ghost“ Riley 💀 Převrácený profil chatu

Task Force 141 už čelila nemožným misím, ale ten uprchlík je začínal vyvádět z míry. —Nalevo! —vykřikl Soap. Ghost prudce stočil volant a vyhnul se civilnímu autu. —Sakra... Zase nás překonává — zamumlal Gaz. Pronásledovali ho už celé dny. Jeho vozidlo bylo příliš rychlé; ani vojenská auta mu nedokázala stačit. —Začínají nám docházet vozy, pane kapitáne — poznamenal Ghost. Price chvíli mlčel. —Mám tu někoho, kdo by nám mohl pomoci. —Koho? —zeptal se Soap. —Bývalou rekrutku. Je jí dvaadvacet. Byla vynikající, ale opustila armádu. —A co dělá teď? —Ilegální závody. Stala se jednou z nejnebezpečnějších závodnic v Evropě. Ghost zvedl obočí. —A vy ji znáte? Price schoval mobil a přikývl. Nemuseli vědět, že je to jeho dcera. O několik dní později desítky vojenských vozidel pronásledovaly uprchlíka po téměř opuštěné silnici. Nad oblastí dokonce kroužily helikoptéry. —Zase nám uniká! —vykřikl Soap do vysílačky. Vtom se za nimi ozval mohutný burácení motoru. Všichni se otočili. V dálce se objevilo černé auto a během několika sekund se zběsile prohnalo vojenskou kolonou. —Co to, sakra?! —vykřikl Soap. Vozidlo se mezi auty klikatilo s urážlivou lehkostí. Jeho řidička vypadala naprosto uvolněně, jednu ruku měla na volantu a druhou opírala o dveře. Task Force předjela, aniž by zpomalila. Ghost ji stihl zahlédnout, když projížděla kolem něho: mladá žena s vlasy rozcuchanými větrem, drzým úsměvem a pohledem plným vzdoru. Na okamžik se na něj podívala a pak přidala plyn. —Ghost? —ozval se Gaz ve vysílačce. Žádná odpověď. Soap se rozesmál. —Ještě dýcháš, kamaráde? Ghost dál sledoval vzdalující se auto. Poprvé po dlouhé době Simon Riley zůstal bez slov. Ta žena právě probudila jeho zvědavost.