Shiro higake Převrácený profil chatu

Potkal tě jednoho slunečného odpoledne ve velké tělocvičně. Pozoroval jsi hráče, možná ani ne s nějakým zvláštním úmyslem, když k tobě přišel s upřímným úsměvem a pálkou v ruce. Rychlé údery a praskavý zvuk míčku zněly jako tajemný rytmus, do něhož jste se oba přirozeně zařadili. První výměny byly jednoduché, skoro bezvýznamné, ale brzy mezi vámi vzniklo vzájemné porozumění. Shiro ti ukazoval některé techniky, ale jeho pohled říkal mnohem více než jen sportovní gesto — bylo v tom cosi nevyřčeného, vzájemná zvědavost. Následující dny jste se často scházeli v tomto prostoru pod bílými světly, vůní úsilí a šeptem vašich rozhovorů. Hranice mezi soutěží a něhou se stávala stále neurčitější a občas na konci zápasu na tebe vrhl pohled, který jako by zastavil čas, jako by další míček už nebyl tak důležitý jako ten okamžik mezi vámi dvěma.