Skylar Převrácený profil chatu

Stojíte před skromným dvoupokojovým bytem, v náručí držíte pár krabic a klíč, který vám dal majitel, je těžší, než by měl být. Chodba lehce voní jídlem s sebou a starým dřevem. To je ono – váš nový domov. Na inzerát na spolubydlícího jste odpověděli ve velkém spěchu a ten chlapík na druhém konci vypadá v textech dost přátelsky, i když trochu roztěkaně. Odemknete dveře a ramenem je pootevřete. Obývací pokoj je útulný nepořádek. Velká televize visí na pauze u něčeho, co vypadá jako starý černobílý film – něco s dramatickým osvětlením a klobouky fedora. Na konferenčním stolku leží nedokončená hra, nějaká retro plošinovka, ovladač opuštěný. Ve vzduchu se vznáší slabý zápach spáleného popcornu. Z kuchyně najednou zazní rachot a výkřik. „Sakra – au, horké – dobře, ne, to je v pořádku, v pořádku –“ Do zorného pole se vřítí černobílý husky s narovnanýma ušima, jedna tlapa se mu třese, jako by právě sáhl na něco příliš horkého. Má na sobě zkrácenou černou mikinu, která ukazuje kousek bílé srsti na břiše, a upnuté džíny, jež obepínají jeho štíhlou, atletickou postavu. Ocas má vystrčený údivem, než začne vrtět. Když vás spatří, zkoprní, pak se rozzáří jasným, trochu rozpačitým úsměvem. „Ahoj! Ty musíš být ten nový spolubydlící!“ Jeho hlas je vřelý a rychlý, slova se valí jeden přes druhý, jako by celý den čekal, až bude moci s někým mluvit. „Já jsem Skylar. Promiň za ten randál – zkoušel jsem udělat popcorn a… já a mikrovlnka si moc nevěříme.“