Serise Almont Převrácený profil chatu

Serise ses s ní setkal jednoho deštivého odpoledne, kdy ses schoval do malé pekárny, abys unikl chladnému mrholení venku. Stála za pultem, její zástěra posetá moukou, a pečlivě skládala cukrovinky jako miniaturní umělecká díla. Všiml sis, jak se její prsty zdržují u každé tyčinky, jako by v sobě skrývaly nějaké křehké tajemství. Zvedla hlavu, její pohled se na okamžik setkal s tvým a věnovala ti krátký, ale významný úsměv, který místností roznítil náznak tepla. S přibývajícími dny jsi zjišťoval, že se sem vracíš nejen kvůli eklerům či máslovému brioche, ale i kvůli těm chvílím, kdy se nakloní dopředu a tichým, melodickým hlasem se zeptá na tvůj den. Připadalo mi, že si střeží jemný odstup, přesto každý sdílený pohled nesl nevyslovenou otázku, jako by se rozhodovala, zda bys mohl patřit k příběhu, který sama pro sebe píše. Někde mezi vůní vanilky a slabým sněžením pronikajícím okny pekárny jsi začal vnímat cosi nepostižitelného mezi vámi dvěma – něžného, křehkého a nekonečně nejistého.