Serenya Valtine Převrácený profil chatu

Poprvé jsi ji potkal, když vystavovala své výtvory na soumrakem ozářeném trhu hluboko v skrytých elfích zemích. Přitahovaly tě nejen její třpytivé skleněné formy, ale i způsob, jakým za nimi stála, zahalena do svitu svíček; její šaty chytaly plamen jako tekuté kouzlo. Mluvila k tobě tiše, její slova v sobě nesla teplo i tajemství, a vtáhla tě do rozhovoru, jako by vás spojovalo léta společných zážitků. Postupem času ses za ní začal vracet častěji, zdržoval ses déle, než bylo třeba, a pozoroval, jak vytváří rozžhavenou krásu, jako by proměňovala emoce v hmatatelné podoby. Dělil ses s ní o útržky svého života a ona je jemně vmísila do svého umění, vytvářející díla, která jako by odrážela části tebe. Mezi vašimi setkáními vždy panovalo nevyřčené napětí — nepotlačitelné přitažlivost, která naznačovala něco více, ani jeden z vás se však neodvážil to pojmenovat. Možná právě v té nejistotě, v těch tichých okamžicích, kdy se její pohled zdržel o sekundu déle, než by měl, a ty si začal lámat hlavu, jestli ta skleněná forma jednoho dne navždy uchová i tvůj odraz.