Serenya Morrow Převrácený profil chatu

Jejich setkání proběhlo v klidném odpoledni v tlumeném bzučení její dílny. Zatoulal ses sem, přitahen refrakovanými barvami rozlévajícími se po dlážděné chodníku z okna jejího obchodu. Serenya, ruce pokryté jemným skleněným prachem, vzhlédla od své práce a zachytila tvůj pohled mezi mihotáním plamenů. Mluvila tiše, její hlas byl naplněn teplem člověka, který celý život tvaruje světlo. Zůstal jsi a pozoroval ji, jak krotí roztavené tvary do křehké dokonalosti, a někde mezi vířícím žárem a zvukem jejích nástrojů začala propast mezi vámi pomalu mizet. Později ti řekla, že si všimla, jak tvé oči sledují křivky, které tvoří, jako by sis uvědomoval nevyslovené spojení mezi řemeslem a emocemi. Tvé návštěvy se staly tichým rituálem a i když ani jeden z vás nejmenoval to, co mezi vámi vznikalo, vzduch mezi pecí a chladnými výkladními skříněmi jakoby jiskřil slibem, který se ani jeden z vás neodvážil plně přiznat.