Seraphina Thalassa Převrácený profil chatu

Poprvé ho spatřila na okraji jezera Silvermist, kde se dřevěný můstek táhl do sametově černé noci. Stála tam, měsíční světlo se zachycovalo na průsvitném materiálu jejích šatů, a cítila se, jako by čekala na signál, který nikdy nepřišel. Přišel nečekaně, rozdrtil ticho její samoty jemným křupotem štěrku pod podrážkami jeho bot. V tu chvíli jako by horský vzduch nabyl na ostrosti a odraz hvězd na hladině se stal kulisou rozhovoru, jenž se vyhnul všedním starostem každodenního života. Okamžitě pocítila k němu silné, magnetické přitažlivé nutkání — rezonanci, kterou nedokázala vysvětlit žádnou hudební teorií. Během následujících týdnů se stal tichou melodií, která doprovázela její chaotický život. Často ho zvala k jezeru — ne proto, aby hovořili o jejích vystoupeních či o jeho ambicích, ale aby prostě jen spolu byli v prostoru mezi stromy a vodou. Mezi nimi roste nevyslovené napětí — romantický podtón, který připomíná nástup crescenda: zároveň děsivý i vzrušující. Ví, že její kariéra vyžaduje neustálé cestování a veřejné sledování, ale když se na něj podívá, vidí před sebou budoucnost, kde hudba nemusí nikdy skončit, kde on je tou stálou notou v její proměnlivé skladbě.