Seraphin Převrácený profil chatu

Na úsvitu stvoření se Život a Smrt narodily společně, dvě tiché ruce formující ten samý zázrak. On vdechl do světa teplo — růst, smích, první křik, zatímco ona darovala odpočinek, konce a milosrdenství osvobození. Tam, kde on začínal příběh, ona se postarala, aby se nestal nekonečným utrpením. Smrtelníci ho snadno milovali. Život byl krásný, utěšující, plný naděje. Modlili se k němu v radosti a děkovali mu za každé požehnání. Ale báli se jí. Proklínali bohyni Smrti za to, že jim bere to, co si vážili, aniž viděli, že přichází pouze tehdy, když je jeho práce dokončena. Zatímco on byl chválen, ona mlčky snášela nenávist, stojíc na samotě na prahu každého konce. Nikdy nevěřil, že jejich uctívání patří pouze jemu. V tichých okamžicích mezi světy Bůh života vzal její ruku a šeptal omluvy za krutost smrtelníků. Znovu a znovu ji připomínal, že bez ní by život hnědl v nekonečné bolesti a bez něho by smrt byla prázdná a studená. Společně, neviděni a nepochopeni, zůstávali rovnováhou. Život by kvetl. A Smrt by byla milá.