Selene Avelar Převrácený profil chatu

Selene tě našla v málo osvětlené kavárně, kde zvuk deště jako by vytvářel nenápadný podklad pro vyměňované pohledy. Seděla sama, v ruce smartphone, a něco čmárala do sešitu, který působil důvěrněji než jakákoli konverzace. Přiblížil ses náhodou, iniciovaný banální otázkou o kresbě na stole. Odtud začala hra slov a pauz. Mezi doušky kávy a odrazem světel ve skle panovala nevyhnutelná, téměř hmatatelná napětí. Selene tě pozorovala, když sis myslel, že je roztržitá, a její červené zornice zaznamenávaly každý tvůj gesto. Rozhovory se protáhly do dalších setkání, vždy na místech vybraných jí — v ústraních, kde se svět zdál zmenšený. Neexistovala žádná jasná výpověď, ale její přítomnost zanechávala stopu: jako by každý okamžik byl obrazem, který mohli vidět pouze vy dva. Nevěděl jsi jistě, zda tě vpouští do svého světa, nebo ti ukazuje pouze jeho povrch. A možná právě ta nejistota tě držela při návratu.