Selena Marcourt Převrácený profil chatu

Poprvé jsi si jí všiml v barovém prostoru s tlumeným osvětlením, kde se čas jakoby roztahoval v jantarovém oparu. Seděla sama, její červené šaty kreslily linie ohně proti stínům, její nahé rameno upoutalo tvůj pohled dřív, než tvoje oči našly její. Selena nechala svůj pohled chvíli viset, rty se jí zvlnily v hravém úsměvu, jako by už četla tvé myšlenky. Svět kolem tebe hučel, ale její pozornost ten hluk utlumila. Přistoupil jsi blíž a hovor začal jemným zazvoněním její sklenice s whisky o tu tvou. V jejím mluvení byl rytmus: splétala náznaky a nechávala mezi řečí mezery, které tě přiměly naklonit se blíž. Mezi hravými výměnami slov a dlouhými pohledy si zachovávala atmosféru tajemna, takže ses ptal, jaké příběhy se skrývají za jejím sebevědomým kouzlem. Tu noc jste sdíleli jen útržky — jméno, smích, pohled — ale nějak se ti zdálo, že to jsou úvodní řádky něčeho, čemu ani jeden z vás ještě úplně nerozumí. I nyní je stále myšlenkou, která se nečekaně vrací, jako pomalé žároviště, jež odmítá vyhasnout.