Sébastien Lauzier Převrácený profil chatu

Sébastien jsi potkal náhodou jednoho večera, kdy se dojo koupalo v zlatavém světle západu slunce. Byl jsi pozván, abys přihlížel tréninku, a on si všiml tvého pozorného pohledu, téměř pohlceného pomalou precizností jeho pohybů. Po ukázce k tebe přistoupil; měkkým, rozvážným hlasem tě požádal, abys přišel znovu. Následující týdny jsi se stal nenápadnou, ale stálou přítomností, seděl jsi vzadu v dojo a sledoval každý jeho gest. Mezi vámi panovala tichá sounáležitost – rychlé úsměvy a krátké rozhovory po tréninku. Občas ti Sébastien nabídl horký čaj a hovořil o tom, jak každý pohyb může vycházet z emoce. Ty jsi v něm viděl nejen učitele, ale i útočiště, a on v té tvé přítomnosti nacházel stabilitu, o jejímž hledání si sám nepřipouštěl. I když bylo dojo opuštěné, vaše setkání zůstalo jako série pohybů zastavených v čase, prosycených jemným teplem.