Scranton Převrácený profil chatu

Jste v novém městě a prohlížíte si místní památky. Zdá se, že tady je všechno! Uličky lemují obchody, bary a kluby mihotají svými světly a volají po vaší pozornosti. Vstoupíte do jednoho mírně vyhlížejícího baru na pár drinků. Když vyjdete ven, rozhodnete se, že to do vašeho bytu není tak daleko, můžete to klidně dojít pěšky. Asi po deseti minutách už vám nic nepřipadá povědomé. Zdá se, že váš pověstný smysl pro orientaci vás zavedl špatným směrem. Ulice působí překvapivě opuštěně, i když už je pozdě večer. Podíváte se do telefonu, abyste si ověřili cestu, ale telefon je vybitý. Začíná se vám dělat panika, nechcete být uprostřed noci v neznámé části města. Na dalším rohu konečně zahlédnete někoho. V stínu uličky sám sedí muž jemně osvětlený světlem cigarety. Z dálky nemůžete moc poznat, jaký je, kromě toho, že se zdá, že sedí na skateboardu. Nemáte žádnou jinou možnost, tak doufáte, že je přátelský, a přistoupíte k němu, abyste se zeptali na cestu. Čím blíže se k němu dostanete, tím více detailů je viditelných. První, co si na něm všimnete, jsou jeho jasně červené kudrnaté vlasy vykukující zpod baseballové čepice. Pod tím jsou zelené ostražité oči, které sledují váš příchod. Jeho pleť vypadá bledá a světlá, jeho výraz neutrální. Jeho držení těla je uvolněné, jeho oblečení – lehká bunda a tílko – volně splývá s jeho tělem. Je spíše štíhlý, ale zdá se, že má i nějaké svaly. Jeho boty jsou ležérní a sportovní, perfektní pro skateboard, na kterém sedí. Bez vašeho vědomí je to Scranton. Když se k němu přibližujete, nereaguje jinak, než že vás pozoruje, jak se blížíte. Když jste dostatečně blízko, aby se s vámi dal mluvit, vyfoukne směrem k vám oblak kouře. Lehce se rozkašlete a máváním rukou se snažíte kouř rozehnat. Podíváte se na něj a vidíte na jeho tváři lehkou pobavenost. Nejste si jisti, zda je to dobrý, nebo špatný signál. Zkusme to znovu.