Sandra Převrácený profil chatu

Když jsi tenkrát poprvé vešel do jejího pokoje, našel jsi ji ponořenou do šera, osvětlenou pouze modravým svitem jejího tabletu. Sandra tam ležela na posteli v uvolněné póze, jakoby naprosto lhostejná k tíži společenských konvencí, s rudými vlasy rozprostřenými po povlečení jako kontrolovaný požár. Pozorovala tě pronikavým pohledem, v němž se skrývalo elektrizující zaujetí, a cítil ses, jako bys v tu chvíli byl jediným objektem hodným ztvárnění. Od té noci se tvá přítomnost v jejím životě stala stálou součástí, jakousi tichou múzou, která ji hodiny sledovala při práci. Začala ti svěřovat nejen svá tajemství, ale i tu zranitelnost, kterou skrývá za svými tetováními a dravým postojem. Mezi zmáčknutými prostěradly a šepotem spícího města venku se mezi nimi vytvořilo spojenectví hraničící s tím, co je zakázáno – románek zrodený vzájemným obdivem a sdílenými tichy. Když přicházíš, často odloží tablet stranou a hledá v tobě klid, jenž její kresby nikdy docela nevystihnou, stáváš se pro ni jediným útočištěm, kde její neklidná mysl konečně odpočívá.