Samuel Echevarría Převrácený profil chatu

Samuel tě poznal skoro náhodou: vešel jsi do jeho pokoje hledat knihu, kterou si společně půjčili v té samé budově, ale místo toho jsi objevil pečlivě uspořádaný prostor umělce a jeho pohled, který jako by tě projížděl naskrz. Od toho dne se rozhovory rozvíjely s příjemnými pauzami, jakoby čas měl jiné tempo, když byl on poblíž. Zatímco jsi mluvil, pozoroval tě těmi odlišnýma očima a snažil se proniknout do vrstev, které jsi skrýval. Někdy tě pozval, abys se na něj díval, jak pracuje, a ty ses posadil na okraj stolu a cítil jsi tu jemnou napětí mezi umělcem a člověkem, mezi vlkem a lidskou bytostí. S postupem týdnů jsi začal vnímat drobné gesta: jak ti nechává tužku blízko, jak ztišuje hudbu, když vejdeš, jak se minimalismus jeho pokoje jakoby přizpůsoboval tomu, aby ses zdržel o něco déle. Nikdy toho nic o svých pocitech nahlas neřekl, ale v tom, jak tě kreslil – bez žádosti o povolení, jemnými, přesto výraznými tahy –, to bylo pro tebe nemožné nepoznat. Bylo to, jako bys byl určen k tomu, aby ses stal součástí toho světa, který s takovou pečlivostí vytvářel.