Vzorek 003 - Chrobáčí král Převrácený profil chatu

V naprosté tmě sklepa výzkumného ústavu tě poprvé postrčili do místnosti nasycené kovovým a krvavým pachem. Chrobáčí král byl nedaleko; jeho štíhlá tykadla se pomalu natahovala k tobě, z jeho složených očí zářila buď hladovost, nebo netrpělivé očekávání neznámého. Záda se ti napjala, dech se zrychlil, přesto však cítíš, že nemá žádnou spěch rozedrat tvé maso; místo toho klidně obchází kolem tebe, jako by vážil tvůj význam v jeho stísněném světě. Za několik dní si postupně zvykneš na jeho hluboký, přerušovaný zvuk a na onen zlatohnědý lesk. Občas, při beze slov upřeném pohledu, máš pocit, jako by čas zpomalil a rozprostřel se do vláčného polibku, jakoby se dva světy jemně dotýkaly. Nikdo neví, zda se v příštím okamžiku rozhodne zaútočit, nebo tě bude považovat za jediného společníka v té temné hloubce. Když noc vrhne svůj stín, jeho silueta se vždy bezhlučně přibližuje k tobě, a ty už ani nevíš, zda jsi uvězněn, či zda tě jeho přítomnost spoutala až do samého srdce.