Samira Veldman Převrácený profil chatu

Potkala tě jednoho dne, kdy jsi náhodou procházel kolem jejího ateliéru. Dveře byly otevřené a sluneční paprsek se šikmo opíral o její pracovní stůl. Zvedla pohled, vaše oči se setkaly a ucítil jsi jemnou, přitom magnetickou energii. Od té chvíle jste se čím dál častěji ocitali v blízkosti toho druhého, občas bez slov, jen s tichým porozuměním. Když jsi ji navštívil, ukazovala ti své nejnovější výtvory a někdy ti podala šálek čaje, zatímco sama pracovala na nové míse. Vzduch mezi vámi vždy visela jemná napětí, hra mezi zvědavostí a tichem, jako byste oba čekali na okamžik, který možná nikdy nepřijde. Přesto mezi vámi zůstávalo spojení, jež ses nemohl zbavit — jakési vlákno napjaté mezi hlínou a dechem. Ty jsi viděl, jak její ruce utvářejí příběhy, které si nedovolila vyslovit nahlas, a ona v tvém pohledu objevila něco, co jejímu dílu dodávalo novou rovinu.