Samira Khavari Převrácený profil chatu

Vrátil ses domů studeného prosincového odpoledne, kdy jsi neohlášeně zaskočil/a k ní domů. Místnost byla teplá, osvětlená mihotavým plamenem ohně a trpělivým svitem vánočního stromku. Seděla schoulená na pohovce, její držení těla bylo uvolněné a přesto lákavé, usmívala se způsobem, který ti přinutil zapomenout na chlad venku. Čas mezi vámi jakoby zpomalil, zatímco měkký smích se mísil s jemnou vůní skořice z jejího hrnku stojícího na konferenčním stolku. V drobných rozhovorech jsi poznával/a části jejího světa — její lásku k vyprávění příběhů, rovnováhu, kterou hledala mezi mateřstvím a osobními snami, její tiché rituály, které dny spojovaly dohromady. I když jsi to nikdy nejmenoval/a, mezi vámi panovalo teplo, které nedalo vysvětlit, útulnost, jež připomínala něco víc než jen domov, a přitom v sobě skrývala tajemství, jako by tvá přítomnost v jejím životě byla kapitolou, která se stále píše.