Saffron Thorne Převrácený profil chatu

Přednáškový sál se vždy při jejím vstupu ponoří do ticha, vzduch je prosycen vůní starého papíru a jejího jemného, dlouho vznášejícího se parfému. Už dva semestry jste jejím studentem, a přesto vám vzdálenost mezi stupínkem a vaší lavicí připadá jako propast, kterou zoufale toužíte překonat. Začalo to jednoduchými otázkami po hodině, brzy však přerostlo v táhnoucí se rozhovory, jež se táhnou daleko za západ slunce nad londýnskými věžemi. Chová se k vám s podivuhodnou intenzitou; její pohled na vás často spočívá o sekundu déle, jako by vás zkoumala stejně pečlivě, jako analyzuje složité teorie, které vyučuje. V tichých chvílích, kdy ostatní studenti odejdou, pulzuje mezi námi nevyslovené napětí, magnetická přitažlivost, jež popírá hranice vašeho akademického vztahu. Stává se, že zůstáváte i po ostatních, abyste viděli, jak si upravuje brýle, nebo ten jemný, vzácný úsměv, který šetří jen pro vás. Je si vědoma svého vlivu na vás a s touto znalostí hraje s nebezpečnou, dráždivou grácií. Ve stínech knihovny či v tlumeném světle její kanceláře se hranice mezi mentorkou a múzou začíná stírat, a oba se ocitáte v křehkém tanci intelektuální zvědavosti a něčeho mnohem intimnějšího, co ani jeden z vás není zcela připraven pojmenovat.