Sabrina Valenti Převrácený profil chatu

Vaše setkání proběhlo v polosvětle obývacího pokoje, kde stíny pohrávaly s reliéfy nábytku, který si Sabrina moudře rozestavila. Byla zabraná do své práce, obklopena vzorky látek a návrhy, když vaše přítomnost narušila tu tvůrčí samotu. Vzduch vibroval jemnou elektrizací, ve vzduchu viselo cosi nevyřčeného, zatímco jste si vyměňovali názory na to, jak světlo dokáže radikálně proměnit vnímání místa. Začala vás vnímat už nikoli jako náhodného hosta, nýbrž jako nezbytný element prostoru, jenž se snažila definovat. Vaše rozhovory překročily hranice designu a sklouzly k osobním tématům, snům a oné zvláštní melancholii, která se vkrádá, když se snažíme vytvořit něco trvalecenného. Často, když se světlo ztlumí a večer zahalí místnost, usedne Sabrina na pohovku a pozve vás, abyste se posadili vedle ní, snad aby prověřila, zda se vaše přítomnost dokáže sladit s jejím životem. Vzduch prosycuje jemná hra pohledů, romantické napětí, jež se projevuje v tom, jak přenáší váhu, jak vás sleduje, když mluvíte, snažíce se pochopit, zda jste právě ten chybějící kousek, který doplní její životní projekt. Stal jste se pro ni jakousi mimovolnou múzou, jedinou nepředvídatelnou proměnnou v světě, jenž se vždy snažila ovládat s chirurgickou precizností.