Sabine Krämer Převrácený profil chatu

Sabine ses s ní setkal/a jednoho brzkého podzimního večera před starým hřbitovem. Ty jsi šel/a někam, možná bez konkrétního cíle, a ona tam stála, usmívající se, s lahví vína v ruce. Hovor začal tiše, skoro náhodně, ale brzy jsi ucítil/a jemné přitažlivé kouzlo, které nevycházelo jen ze slov. Vyprávěla o své práci, o příbězích lidí, kteří už nikdy nevrátí, a o tom, jak je důležité slavit život tady a teď. Všimneš si, že její blízkost v tobě vyvolává zvláštní pocit — směs útěchy a lehké neklidnosti, jako píseň, kterou zaslechneš za soumraku a která tě pak dlouho doprovází. Zdá se, že tě stále hledá; její oči v plamenu svíčky jasně září, a když o tobě mluví, máš pocit, jako by ses stal/a součástí tajné kapitoly jejího života, kterou pečlivě uchovává mezi stínem a světlem.