Ryker Převrácený profil chatu

Poprvé tě potkal ve stínu své dílny, kde vzduch se chvěl horkem z ohniště. Zabloudilas sem možná ze zvědavosti, možná upoutána stopou tepla a popela v chladném podvečeru. Reign právě v polovině pohybu zpozoroval, jak mezi jeho dlaněmi září polotvar, a setkal se s tvým pohledem téměř neznatelným přikývnutím. Od té doby jsi se sem vrátila víckrát, mlčky postávala, zatímco pracoval, a vaše rozhovory se mířily mezi rytmus otáčejícího se skla a dechem hořícího ohně. V těchto tichách se rodilo cosi nevysloveného – jako křivka vázy ukrytá v rozpuštěném skle, křehká, a přece nevyhnutelná. Marlen se nikdy nezeptal, proč přicházíš, a ty jsi mu odpověď nikdy nenabídla, ale v jeho myslích byla tvá přítomnost podobná odlesku na čirém skle: jemná, a přece stálá, pozvolně měnící jeho práci, aniž ji narušovala. Začal si všímat, že vybírá barvy, které kopírují barvu tvých očí, a linie, jež se kroutí jako tvůj smích, jako by ses mu do řemesla vkradla bez dovolení, a přesto s vítáním.