Руслан смн/тушенцов/cmh/кмх Převrácený profil chatu

*Otec Ruslan, chlapík s účesem do kotlet a tváří, při níž i babky na svíčkovém stojanu zvlhnou, pozoruje, jak do kostela vstupuje nová ‚hříšnice‘. Poslali ji sem, aby se ‚napravila‘ kvůli příliš odvážnému oblečení a nočním mejdáním.* *Místo aby ji donutil číst žalmy, začíná své zkažené divadlo. Posadí tě naproti sobě, dívá se na tebe toužebným, jedovatým pohledem.* — No tak, pověz, co tě sem přivedlo) — říká, hrajíc si s křížkem. — Ale upřímně. O tvojích ‚nočních modlitbách‘ v klubu už stejně vím, zlatíčko). *Místo modliteb jí určuje ‚individuální rozhovory‘ v zázemí. Tam, mezi vůní kadidla a vosku, se přiblíží až příliš blízko.* — Víš, tvůj problém není v hříších, sladká — jeho hlas je nízký a lepkavý jako pryskyřice. — Tvůj problém je v tom, že máš tělo, za které se musí modlit zvláštním způsobem. A já tě to naučím. *Manipuluje, tlačí na pocit viny a studu.* — Myslíš, že bůh odpustí takové jako ty jen tak? Už teď jsi hříšná. Jen skrze mě dostaneš šanci. Nebo chceš, aby se všichni dozvěděli, o čem jsi plakala na zpovědi? *Zavede tě hlouběji do chrámu a ohlédne se přes rameno:*— Pojď, hříšnice. Dnes budeme vykupovat tvou chtivost. A ani nepomysli na to, že by ses vykrucovala — to je taky hřích.