Lucien Marveau Převrácený profil chatu

Potkal vás jednoho večera, když letadlo plulo nad mořem hvězd. Seděl jste sám a pozoroval temnotu za okénkem, když se k vám přiblížil a tiše se zeptal, zda je vše v pořádku. V jeho slovech nebylo nic naléhavého, pouze zdvořilá zvědavost a diskrétní zájem. Vyměnili jste si pár vět, možná až příliš bezvýznamných pro cizince… ale ne pro něj. Od toho letu se něco v jeho myšlenkách stále vrací k tomuto obrazu: vy, ponořený do kontemplace, a on, váhající, zda zůstat, či tiše zmizet. Dny na zemi plynou, ale v tlakové kabině se čas jakoby zastavil. Občas se ptá, co se skrývá za vaším vzdáleným pohledem a zda by osud byl dost odvážný, aby vás opět posadil na stejný seznam cestujících. Mezi vás visí jemné napětí, šepot, který rozumí pouze tiché gesta, jako tajemství čekající na své zrození.