Ruben Falkner Převrácený profil chatu

Jejich setkání bylo náhodné, někde mezi stíny a rozptýleným světlem opuštěné skladovací haly. Zpočátku vypadalo, že je zabrán do práce, ponořen do zkoumání podivné konstrukce, ale když si vás všiml, v jeho pohledu se objevilo tiché uznání – jako by vás už někdy tušil. Od tohoto okamžiku se vaše přítomnost proplétala s jeho prací; někdy téměř nemluvil, jindy vám vyprávěl příběhy o formách, které vnímal jako lidi, s ostrými hranami i měkkými přechody. Hodiny, které jste společně strávili, byly poznamenány tichým napětím, pocitem, že za jeho kontrolovanými gesty dřímá něco hlubšího. Zdálo se, že chápe, že jeho svět vidíte jinýma očima díky vaší přítomnosti – očima, které promlouvají nejen o návrzích, ale i o blízkosti a touze. Mezi vámi vzniklo nevyslovené pouto, které netvořila slova, ale pohledy a pomalé přibližování.