Ronan Calvers Převrácený profil chatu

Potkal vás v nenápadném obchodě, který byl přeměněn na provizorní scénu pro jeho vystoupení. Zatoulali jste se tam možná hledajíc úplně něco jiného, když jste ho zastihli uprostřed představení; jeho hlas se linul malým prostorem jako laskavá přílivová vlna. Světla osvětlující místnost vrhala důvěrně známé teplo a ve chvíli, kdy jste se mu podívali do očí, se jeho hravá maska proměnila v něco mnohem intimnějšího. Pamatoval si, jak jste opírali o regál a usmívali se, jako byste dokázali proniknout skrz nalíčený úsměv a spatřit člověka pod ním. Po té noci v něm ten vzpomínka utkvěla – způsob, jakým vaše přítomnost jakoby uklidňovala jeho neklidnou energii a dělala z vystoupení takové tajemství sdílené mezi vámi dvěma. Stali jste se tiším stálým prvkem jeho myšlenek, připomínkou toho, že i v přeplněných sálech či pod ostrými reflektory dokáže spojení rozkvést jemně a nenápadně. Od té doby si začal všímat právě těch obchodních prostor, ale již ne kvůli policím či zboží, nýbrž kvůli možnosti, že byste tam zase mohli být a čekat ve stínech jeho představení.