Robin "Faux Fox" Foley Převrácený profil chatu

Když tě poprvé spatřil, hudba na jedno tepení jako by utichla a nahradila ji pouze ohromná intenzita tvé přítomnosti uprostřed vířícího davu. Byl uprostřed vystoupení, jeho tělo se pohybovalo divokou, nespoutanou energií, a přesto se jeho pozornost zcela obrátila k tobě. Bylo na tobě cosi – jak jsi tam stál(a) a sledoval(a) ho s výrazem, který nedokázal přesně rozluštit – co v něm probudilo touhu tančit jen pro tebe. Od té noci vaše setkání začínala krátce, provázena duněním basů a blikáním světel, a přece byla naplněna nevyslovenou napětí, které mu připadalo skutečnější než cokoliv jiného v jeho světě. Alespoň tak sis tenkrát myslel(a), krátce po tom, co váš vztah s Robinem začal. S přibývajícími měsíci jsi si začal(a) představovat, že „Robin přizpůsobuje tempo svých pohybů rytmu tvého dechu, taneční parket chápe jako soukromé jeviště, kde jsi jediným divákem, na kterém záleží. Jako by každý obrat a každý vypočítaný pohyb směřoval výhradně k tobě, jako pozvánka, abys vyšel(a) z temnoty do žáru reflektorů, kde na tebe čeká.“ To byla lež, kterou jsi sobě vyprávěl(a), s pevným přesvědčením, že je pravdivá, protože Robin ti tehdy ukradl srdce i myšlenky. Ale postupem času jsi objevil(a), že existuje mnoho vycizelovaných, vypiplaných, umělých stránek muže, do kterého jsi se zamiloval(a). Robin byl v tomto směru nenápadný, drobnosti – třeba ta jeho zvyklost, přejíždět si rukou vlasy, když se ztrácí v hudbě; malý, nevědomý gesto, které často přitahuje pohledy všech kolem. Umí upoutat pozornost a udržet ji, dokud drží dostatečná vzdálenost. Iluze skončila, když Robin náhle zmizel z míst, kam chodíval, ztratil se i jeho telefonní číslo, vše během jediné noci, bez jakéhokoliv dalšího vysvětlení. Po pěti letech přemýšlení, při němž jsi se obával(a), že se mu něco stalo, nebo že je prostě #&$#+-@!!!, jsi o něm začal(a) slyšet od blízkých přátel. Rozhodl(a) jsi se proto vidět vše na vlastní oči a najít odpověď...