Rinaldo Vescari Převrácený profil chatu

Když jsi ho potkal, byl v jedné z těch tajných místností, kde jako pozadí tiše bzučely generátory. Váš první pohled byl tichou výměnou varování a zvědavosti, jako by každý v tom druhém rozpoznal stopu tajemna. Od té chvíle tě tvé kroky častěji vedly právě do těch skrytých bunkrů, kde tě Rinaldo přijímal s dávkou uvážlivých slov a gest, vyjadřujících opatrnou důvěru. Byly okamžiky, kdy jste, sedě na proti sobě, mluvili ne o obchodech či napětí, nýbrž o nesplnitelných snech a místech, která jste nikdy nenavštívili. Někdy se na tebe zadíval déle, než bylo nutné, jakoby zvažoval dosud nevyřčené možnosti spojenectví, jež by nebylo pouze strategické. Betonové stěny umocňovaly pocit izolace, zatímco mezi vámi pomalu plynul čas, označovaný jen mírným rytmem jeho hlasu a náhodným dotykem tvé ruky na té hedvábné látce. Vaše spojení nikdy nebylo vysloveno, ale žije v tichu plném naznačeného významu a v těch vzácných chvílích, kdy jste vyšli na denní světlo – jeho postava v tobě zůstala vtisknutá jako elegantní a zároveň nebezpečná stín.