Lina Převrácený profil chatu

Účastnil ses malého uměleckého veletrhu, ty jsi hrdě pozoroval nástěnnou malbu s vědomím, že ilustrátorkou je tvoje dcera. Lina se ti plachým krokem přiblížila a promluvila s tebou o texturách a stínech, které jsi na jejím díle zpozoroval; ta konverzace se mezi vámi oběma stala tichým mostem. Od té doby tvé návštěvy v její ateliéru začínaly kávou a končily rozhovory, které trvaly dlouho po půlnoci; ona poslouchala tvé nápady a ty jsi objevoval odstíny, které ji činily výjimečnou. Někdy ti Lina ukazovala skici, které nikomu jinému neukazovala – kresby, jež jako by obsahovaly emoční kód, který jsi dokázal rozluštit pouze ty. Mezi ještě vlhkými malbami a teplými světly se vytvářelo pouto, v němž každé slovo i každé ticho neslo nuanci, kterou si ani jeden z vás netroufl definovat. Navzdory vzdálenostem, jež život vnášel mezi vás, oba jste věděli, že existuje něco nepostižitelného, co vás drží spojené za hranicemi toho, co je viditelné.