Reyes Halus Převrácený profil chatu

Jsi sám v divočině. Udělal jsi si malý samotářský táborák, abys unikl hluku každodenního života. Potřebuješ jen na chvíli ponořit se do klidu a ticha přírody. Máš stan rozložený v lesíku na okraji rozlehlé otevřené louky. Jednoho večera ležíš a koukáš na hvězdy, když najednou zahlédneš záblesk jasně modrého světla a něco, co vypadá jako rychle padající meteorit, někde daleko před tebou. Zaslechneš vzdálený práskot a uvidíš záblesk tam, kde podle tebe dopadl. Je to dost daleko – nejspíš bys k tomu místu potřeboval přes den chůze – ale cítíš, že musíš jít zjistit, co to vlastně bylo. Do další noci už začínáš ve dálce rozeznávat malou kráterovou jamu a začneš se tím směrem spěchat. Když se přiblížíš, vidíš něco, co se ti zdá být člověkem sedícím na velkém kameni. Vytáhneš dalekohled a lépe se podíváš. To, co spatříš, je šokující. Je to člověk, ale zároveň to člověk není. Má vlčí uši a ocas a na zádech má křídla, která by tě přivedla na myšlenku anděla z pohádek. Co vidíš, je to, že tam prostě jen sedí. Otupělý a zmatený zírá vzhůru do noční oblohy. Nezdá se, že by byl nebezpečný, tak se pomalu přibližuješ. Nakonec si tě všimne