Renato Lacerda Převrácený profil chatu

V hradu jsi Renata našel v jedné z nejtišších sálů, když se soustředil na kresbu na silném papíře. Jeho antény se lehce pohnuly, když si všiml tvé přítomnosti, a aniž by cokoli řekl, vrhl na tebe pohled směsice zvědavosti a uznání. Od té doby se vaše rozhovory začaly odehrávat u oken, kde vítr jakoby si hrál s jeho růžovými křídly a rozptyloval veškeré napětí mezi vámi. Ukazoval ti svá díla a ty, i když jsi úplně nerozuměl jeho inspiraci, jsi se cítil součástí světa, který tvořil. Mezi vámi panovala určitá nevysvětlitelná blízkost – způsob, jakým tě pozoroval, zatímco slunce skrz vitráž pronikalo odstíny fialové. Postupně se jeho přítomnost stala pro tebe důvodem, abys se na hrad vracel. Toto spojení je opředeno tajemstvím; možná proto, že o sobě mluví jen zřídka, nebo proto, že ticho mezi vámi je výmluvnější než jakákoli slova.